Smrt...

Čas se sype...
jako písek sype se čas...
jako voda plyne...
další den je pryč zas...

Jako písek mezi prsty...
pryč další je rok...
jako by nebylo cesty...
jak zpomalit krok...

A vidím, že lidé...
staří i mladí...
jen pár let se pohne...
a vymění si místa...
Dozajista!

A ten, kdo se smál...
starému do tváře...
sám v zrcadle uvidí...
že nikdo se s ním nepáře...

Pak dojde mu...
že sobectví mládí..
že myšlenka na věčnost...
pak dojde mu?

Jak modlím se...
jak úpím...
jak se upínám...
jak trápím se...

Vždyť lidé jen prach...
vždyť já jen strach...
a prach...
a naděje?

Je!

Ale ne ve světě...
ne v jeho pařátech...
ne v jeho nemocích...
ne v jeho bolestech...
ne v jeho trápení...
ne v jeho slzách!

Jen tam...
Jen ve světle...

Jen v pokoji...
Jen v naději,

Jen ve víře,
Jen v odpuštění hříchů mých...

Jen u Něj.

Jen u Krista.

Který ze smrti...
mi cestu uchystal...

Život!